Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role státního zástupce v trestním řízení
Čermák, David ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Role státního zástupce v trestním řízení Abstrakt Tato diplomová práce na téma Role státního zástupce v trestním řízení identifikuje a předkládá stěžejní části právní úpravy související s postavením, úlohou a úkoly státního zástupce v trestním řízení. Státní zástupci zastávají při výkonu trestní spravedlnosti významnou a nezastupitelnou roli. V plné míře se projevuje zejména v přípravném řízení trestním, ve kterém státní zástupce uplatňuje svá dozorová oprávnění nad postupem policejního orgánu a disponuje řadou výlučných oprávnění, jenž mu umožňují efektivně kontrolovat a řídit průběh této fáze trestního řízení. Dále je to výlučně státní zástupce, kdo je v České republice oprávněn iniciovat trestní řízení před soudem a zastupovat v něm veřejnou žalobu. Práce si klade za cíl nejen přiblížit stěžejní části právní úpravy týkající se role státního zástupce v trestním řízení, ale kriticky analyzovat a zasadit je do širšího kontextu. K jednotlivým tématům a otázkám přistupuje především koncepčně a snaží se induktivní metodou abstrahovat z konkrétní úpravy (nejen trestního řízení) závěr o tom, jakou roli zástupci této tradiční právní profese zastávají. První část práce zasazuje roli státního zástupce v trestním řízení do historického kontextu a zabývá se vznikem prvních orgánů veřejné žaloby a jejich následnou...
Problémy veřejné žaloby
Kořízková, Simona ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Problémy veřejné žaloby Abstrakt Předmětem zkoumání diplomové práce je systematický popis charakteristických rysů současné právní úpravy veřejné žaloby a její zhodnocení pomocí kritické analýzy a s následnou identifikací jejích nedostatků s případným návrhem jejich možných řešení. Veřejná žaloba představuje ochranu veřejného zájmu prostředky trestního řádu, čím se ukazuje úzká spojitost s trestním řádem a také s právem na spravedlivý proces. Orgán veřejné žaloby je velice významným institutem v demokratickém právním státě, a proto se tato diplomová práce zaměřuje nejprve na základní aspekty vymezující tento orgán, a dále na identifikaci jeho nedostatků a jsou hledána jejich možná řešení, která mají za cíl hlavně zefektivnit právní úpravy veřejné žaloby. Práce se zaměřuje na teoretická východiska a pomocí dotazníkového šetření vytvořeného pro účely této diplomové práce, také na problematické otázky objevující se při aplikaci v praxi. Hlavním těžištěm diplomové práce je druhá a třetí část práce. První část diplomové práce se nejprve věnuje vymezení pojmu veřejná žaloba a jeho historickému vývoji, z důvodu poznání samotné podstaty a kořenů orgánu veřejné žaloby. Proto se dále první část diplomové práce věnuje státnímu zastupitelství v České republice a jeho ústavnímu zakotvení, spoluodpovědnosti státního...
Vývoj státního zastupitelství v letech 1848-1952
Polívková, Michaela ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Historie orgánu veřejné žaloby na našem území má své kořeny již v pozdním středověku. První královský prokurátor byl jmenován králem Zikmundem v roce 1437 a jeho hlavním úkolem bylo pomoci králi získat zpět majetky ztracené v husitských válkách. V následujících letech se agenda královského prokurátora pomalu rozšiřovala a brzy získal oprávnění stíhat pachatele trestných činů jako zabití, vražda, kacířství, urážka krále či padělání. S nástupem Habsburků na český trůn však jeho role oslábla, neboť trestní proces se navrátil k inkvizičnímu principu, v němž je pravomoc soudce, obhájce i žalobce kumulována v rukou jediné osoby. Masové protesty v revolučním roce 1848 donutily habsburskou monarchii mj. k reorganizaci justičního systému. V témže roce bylo zákonem založeno státní zastupitelství, nejprve příslušné pouze pro stíhání trestných činů spáchaných tiskem. V roce 1850 došlo k masivnímu rozšíření kompetencí státního zastupitelství - byl oprávněn ke stíhání všech trestných činů a podání obžaloby, kterou následně před soudem zastupoval. V soustavě státního zastupitelství, která kopírovala soustavu soudní, byla dána přísná hierarchie. Jistou výjimkou byly okresní soudy, u kterých nepůsobili státní zástupci, pouze tzv. funkcionáři státního zastupitelství, kteří obvykle neměli právnické vzdělání a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.